|
|
Závěrečná zpráva projektu PB-2014-ZL-U2301-004-BUKOV
Souček, Kamil ; Vavro, Martin ; Staš, Lubomír ; Kaláb, Zdeněk ; Koníček, Petr ; Georgiovská, Lucie ; Kaláb, Tomáš ; Konečný, Pavel ; Kolcun, Alexej ; Králová, Lucie ; Kubina, Lukáš ; Lednická, Markéta ; Malík, Josef ; Martinec, Petr ; Ptáček, Jiří ; Vavro, Leona ; Waclawik, Petr ; Zajícová, Vendula
Podzemní výzkumné pracoviště (PVP) Bukov je vybudováno jako testovací lokalita pro ověření metodik studia a zhodnocení vlastností a chování horninového masívu, který je typově blízký vybraným kandidátním lokalitám (tj. je tvořen krystalinickými horninami s vysokou pevností a puklinovou propustností), a který je situován v hloubce odpovídající předpokládané úložné hloubce finálního hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů v České republice. Lokalita PVP Bukov se nachází na území Kraje Vysočina, na katastrálním území obce Bukov, přibližně 3 km jv. od Dolní Rožínky. Samotné podzemní výzkumné pracoviště je situováno přibližně 300 metrů od jámy Bukov-1, a to na 12. patře této jámy v hloubce přibližně 550 – 600 metrů pod zemským povrchem. Z hlediska regionálně geologického je PVP Bukov lokalizováno v jižním křídle uranového ložiska Rožná, na severovýchodním okraji strážeckého moldanubika, poblíže jeho kontaktu se svrateckým krystalinikem. Horninový masiv je tvořen poměrně monotónním sledem migmatitizovaných biotitických rul až stromatitických migmatitů, amfibolicko-biotitických až biotiticko-amfibolických rul a amfibolitů s občasnými drobnými vložkami aplitů, pegmatitů nebo vápenato-silikátových hornin (erlánů). V rámci komplexní geotechnické charakterizace prostorů PVP Bukov byl Ústavem geoniky AV ČR, v. v. i. v Ostravě (ÚGN) v letech 2013 – 2017 realizován komplex laboratorních a terénních prací, jejichž cílem bylo zejména detailní popsání geotechnických a geomechanických vlastností a kvality horninového masivu. Tyto práce konkrétně zahrnovaly: stanovení a zhodnocení fyzikálně-mechanických vlastností hornin, odebraných z boků důlních děl, z vrtů a z povrchových lokalit, stanovení napěťového stavu a přetvárného chování horninového masívu metodami hydraulického štěpení stěn vrtů, Goodman Jack a CCBO, resp. CCBM, stanovení kvality horninového masívu dle vybraných indexových geomechanických klasifikací, periodická dlouhodobá tenzometrická a konvergenční měření a posouzení vlivu technické a důlně indukované seismicity na zájmový horninový masív. Realizovaný soubor výzkumných prací by měl poskytnout dostatečně ucelený soubor geotechnických a geomechanických poznatků, nezbytných pro následnou realizaci rozsáhlých výzkumných experimentů zaměřených na dlouhodobou bezpečnost a technickou proveditelnost budoucího národního hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.
|
|
|
Shrnutí zahraničních poznatků o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách - rešerše
Vavro, Martin ; Souček, Kamil ; Staš, Lubomír ; Vavro, Leona
Předložená rešerše shrnuje zahraniční poznatky o vzniku a vývoji EDZ v krystalinických horninách se zaměřením zejména na zásadní výsledky kanadského, švédského, finského a švýcarského výzkumného programu. Studie je rozdělena, kromě úvodu, do celkem sedmi hlavních textových kapitol, které se postupně věnují: (1) definici základních pojmů, (2) přehledu hlavních světových lokalit podzemních výzkumných laboratoří, na kterých byl prováděn výzkum EDZ, (3) metodám popisu a charakterizace EDZ, (4) hlavním faktorům ovlivňujícím vznik porušení okolo ražených děl a časovému vývoji EDZ. Přehled výsledků výzkumů EDZ se zaměřením na evropské podzemní laboratoře v krystalinických horninách (Stripa, Äspö, Onkalo/Olkiluoto a Grimsel) a jejich shrnutí je pak obsahem závěrečných dvou kapitol.\nZ provedené rešerše stěžejních publikovaných studií a výsledků in situ experimentů vyplývá, že pro horninový masiv s nízkou úrovní napětí, tj. v prostředí bez odlupování a odpadávání horniny je zvolená razící metoda základním řídícím faktorem, který určuje rozsah a charakter porušení. Použitím mechanického způsobu rozpojování se může vytvořit pásmo porušení horniny o mocnosti menší než 3 cm od stěny díla, ve kterém narůstá mikroporušení přispívající ke zvýšení hydraulické vodivosti. Na některých podzemních laboratořích (Äspö, Grimsel) byl, v případě ražby metodou TBM, zjištěn rozsah EDZ dokonce do 5 mm.\nNaopak ražba podzemního úložiště, resp. podzemních děl obecně za použití vrtání a trhacích prací může vytvářet mnohem rozsáhlejší poškození v okolí díla (řádově několik decimetrů) než je tomu u technologie TBM (první centimetry). Rozsah poškození se postupně snižuje se vzdáleností od stěny díla.
|
host ::
RSS.